VODÁK sport | speciálka na lodě a běžky

Na Vavřinecký potok přivezl VODÁK sport k testování fungl nového, sotva z pece vyndaného, Pyranhu Burna III… tak jsem se pustila do toho.

Začínala jsem jezdit v Pyranha H3 (předchůdce Burna), pak jsem měla Burna I, teď mám Burna II a protože občas razím teorii, že „každá změna je k horšímu“, začala jsem se hned rozkoukávat, zdali budu mít na čem jezdit, když přijde nový Pyranha Burn III. V čem mi tedy přišel jiný a jestli je to pro mě plus nebo mínus se pokusím shrnout do pár řádků. 

Barva. Barva přece nejezdí, že? Ale… ale důležitá je. Novinka modro-bílo-zelená barva na obrázcích nevypadá ták krásně, jak nakonec vypadala ve skutečnosti a hlavně na vodě. Je krásně lesklá a navíc zářila novotou, takže za mě příjemná změna z oranžovo-žluté, která se ale bude vyrábět i dál.

Sezení. Sezení jsme moc nezkoumali. Šrouby na zrcadle jsou pohodlné, snadno nastavitelné, opěrky a sedačka podobná. Vše maximální komfort a bezpečnost. Inovaci v nastavení sezení do výšky jsme nestihli vyzkoušet. Někde najdete informaci, že Pyranha používá v sezení až moc šroubů, což je pravda. Za těch několik let co v Burnech jezdím, jsem s tím neměla jediný problém (vážím ale jen kolem 50 kg). Odlehčení sedačky jsem také úplně nezaznamenala, protože jezdím v Burnu S a testovala jsem větší M-ko, které je samozřejmě těžší. Na zrcadlo doporučuju přidělat pěnu, která je součástí prodeje, abyste se vyhnuli zachycení nohy za zrcadlem a při nárazu více pomohli páteři.

Chování na vodě. Sotva dáte záběr, tak Burn III prostě jede. Je rychlejší a stabilnější. Stabilnější do chvíle než překročíte hranu J. Hrana je delší, ostrá, dno je plošší. Osobně mi vyhovuje více starší Burn II, ale třeba jde jen o zvyk. V novém sice pojedete snadno rychleji, ale víc se nadřete, když se rozhodnete někde zaparkovat, protože Burn III je i o něco delší. Právě to, že starší Burn II při vjezdu do vracáku zaparkuje skoro sám je to, co jsem na něm oceňovala.

Úchyty. Co člověk, to názor. Za mě je to změna k horšímu. Látkové úchyty byly příjemné do ruky, na správných místech. Dobře se za ně drželo při táhnutí lodě po zemi, nepálily na slunci, nestudily v zimě a dobře se jimi protahovaly popruhy. Tyhle jsou menší, pod nimi je v plastu „dolík“, což mi i na špici vadí. Možná je to teď in, má to většina nových lodí. Ale v zimě prostě studí a na špici mají nepřirozenou polohu pro ruku, když táhnu loď.

Límec. Límec ode mě dostává za změnu jen kladné body. Je sice stále hodně velký, takže když natahuju šprajdu a co hůř, když ji potřebuju strhnout, sahám až ke kotníkům J, ale už na něm není takový „schod“. Rozdíl mezi výškou límce u špičky a u zádi je stále velký, ale výška se mění více plynule, což znamená, že šprajda bude lépe těsnit, zejména když budete driblovat někde ve válci.

Můj první pocit z Burna III je, že je to krásná loď, která se zase někam dál technicky posunula. Jak bude komu sedět, musí zjistit každý sám. Otestujte si ji a doufám, že se uvidíme v Burnech na vodě! Já a Burn jsme prostě dvojka, které to sluší a jezdí…