VODÁK sport | speciálka na lodě a běžky

Brno - loděnice, pátek 16:00. Prší. 10°C. Momo jede lyžovat na Praděd .. a my na vodu - kam jinam než na Vavřinec! Navázat lodě, zapojit vlek, dobrá nálada neupadá ani při pohledu na zasněžené kopce Vysočiny :-) Spaní je zajištěno ve škole - v duchu děkuji autorovi této myšlenky - představa mrazivé noci ve stanu mě láká asi jako očekávané nedělní navlékání do mokrého neoprénu. Ale to bych předbíhal.. Na vodu jsme přece jeli kvůli mnohem příjemnějším věcem! Pátečně-večerní pivečko zachutnalo, však se nám po něm taky dobře spalo! Budíček v sedm je ovšem neúprosný..musíme být na startu co nejdřív abychom dnes Vavřinec stihli spláchnout i podruhé..



Opičák s Renčou už takhle brzy z rána na startu bojují se stavbou zdánlivě nepostavitelného stánku firmy Vodák sport..což se nakonec navzdory všem fyzikálním zákonům povede..


První kontakt s řekou mě nenechává na omylu - oproti všem prognózám podpořených teoriemi o mělkých rybnících a velké měrné tepelné kapacitě H2O - Vavřinec je letos pekelně studený. Navíc jsem si nenechal poradit a závod jedu na zapůjčené rodeové potápce co jen stěží drží moji tělesnou schránku nad hladinou. Marně se snažím dohnat byť jen půlminutový náskok na loď přede mnou, marně Verča čeká na slíbenou podporu :) Netuším či kamarády žene tolik zima či touha po vítězství, párkrát je zahlédnu v brankovišti, ale pak už mi nenávratně mizí z dohledu mezi vrbičkami. Nevadí - alespoň že Pavel není tak soutěživý a spokojí se s loudavým tempem mojí ponorky.

Chvíli okukujeme Toušickou kaskádu - není moc vody, je zima a vlastně se i dost bojíme - a tak se rozhodujeme odložit dobrovolnou hospitalizaci v Kolínské nemocnici na příští rok. Odměnou za zdárné dokončení plavby je nám trocha přesolený chleba se sádlem a cibulí..v ten okamžik chutnal víc než nejlepší steak z menzy na Palačáku!

Druhá jízda je ve znamení odpolední Vavřinecké dopravní špičky - někteří pálavisti (převážně klienti CK) se marně snaží ohnout ztuhlá a často i opilá těla pod nízké lávky a tak zábavných, ale i mrazivých situací bylo víc než dost. Do Toušic dojíždíme ve velmi ostrém tempu a rádi se necháváme hýčkat pohodlím vyhřátého busu..
Byl by hřích vynechat vodácký bál v Horních Krutách - a i když na parketu je tlačenice podobně jako odpoledne nad šufletem, nějaké místo k tanci a stejně tak i ve frontě na pivo jsme si přece jen vybojovali :-)  O setkání se starými i úplně novými kamarády tradičně není nouze a tak se "do školičky" vracíme až dlouho po půlnoci.. tedy kromě Jirky (Zajíce), který se tak trochu zapomněl ve vedlejší hospůdce a dorazil až na snídani :)
Očekávané nedělní navlékání do mokrých neoprénů se neslo ve znamení slastných citoslovcí a (zde nepublikovatelných) podstatných jmen převážně v sedmém pádě. Následná plavba se pak obešla bez větších krizových situací..vyjma Petra který nám pod jedním z jezů prostě musel ukázat jak dlouho že vydrží ve válci hlavou dolů.. Musím uznat že fááákt dlouho! :)

Jedno ze základních pravidel (nejen) vodáckých akcí zní: "Zážitek nemusí být nutně kladný, hlavně aby byl silný" což se na tomto zájezdu potvrdilo..a musím dodat že dobré zážitky bohatě předčily tu trochu nepohodlí co nám příroda letos připravila (jojo..to se mi teď píše, z pohodlného křesílka s hřejícím počítačem na klíně :-)

Tak zase příští rok, na Vavřinci..AHOJ!