Článek je mix a dlouhý mix. Dočtěte ho prosím až do konce, třeba se dočtete něco zajímavého :-)
Ahoj.
Uplynulý víkend jsem strávil v Praze Tróji na vodáckém kanále poměrně intenzivním pádlováním všeho druhu. Ale pěkně po pořádku.
Když jsem přijížděl v pátek odpoledne do Tróji s vlekem a na něm pět lodí nikdo netušil, že se chystám jezdit na všech a možná i na některých dalších, které dovezl Kostka. Logická byla moje milovaná rodeovečka 4-Twenty. Jel jsem na mistrovství ČR v rodeu tak se bude hodit. Dobře, i AllStar v singlovém provedení je na rodeu logický i když kajakář v singlu vypadá někdy podivně. Jenže tam byly další lodičky. Moje oblíbená I4 na které jezdím většinou extrém, Master 2 vítězný speciál na Dolomitenmanna a zbrusu nový Otíkův Burn.
V pátek využívám jen 4-Twenty, zvláště proto že už se téměř šeří a je čas jen na pár jízd. Chci si vyzkoušet jaká je nově vybudovaná "tlama" (válec pro závod). První nájezd skončil nekontrolovatelnou šrotovačkou a výplachem pod most... Přenášení mě poněkud zaskočilo.. :-) Stoupnul jsem na trámky hrazení u žehličky a než jsem stačil cokoli udělat, měl jsem rozbité koleno a loď v řece. Hodný kajakář ve vracáku mi ji přivezl. Když se ji snažím vytáhnout zahazuji do řeky pro změnu pádlo. Kajakář je stále na místě, hbitý a ostražitý :-) Ale když mu při odkládání pádla házím pro změnu kajak opět do vody těsně vedle jeho lodi, říká mi, abych šel rači domu, že nemám dobrý den... :-))) To jsem neměl. Druhý nájezd do tlamy. jeden carthweal a deset eskymáků a pak nemůžu ven... dopředu do zadu.. nic... ještě několik eskymáků a nekontrolovatelná šrotovačka a konečně.. výplach, ale zase až pod most odkud není návratu. Ale kdyby jen to. Pod mostkem jsem napůl zvednutého eskymáka nedotočil a váleček mě vrací zpátky do vody. Další pokus a náraz do žehličky.. několik nárazů do žehličky.. další pokus.. náraz do dalšího betonu v řece... atd atd až někde fakt dole konečně zvedám. Hrůza. Bez sebevědomí, pevně rozhodnut, že jsou to moje poslední rodeové závody se chystám vystoupit z kajaku. Můj strážný anděl opět přijíždí na kajaku a říká: "na té žehličce jsi byl hodně blbě připláclej, ještě, že jsi nezvedal na druhé straně, to bys tam asi zůstal.." rači už do toho dneska nesedej... To mi teda na sebevědomí opravdu moc nepřidalo.. Odšoural jsem se k autu a přemýšlel co tam asi v sobotu budu dělat... a co pak ještě na singlu, ze kterého neumím pod vodou vylézt... Snad mě kamarádi vytáhnou..
V nové místní restauraci jsem si dal obrovskou vynikající večeři, (mimochodem doporučuji) a nálada se začala malinko zlepšovat.
Ráno moudřejší večera.
Ráno se šlo hned na věc, protože se celý ródeový závod měl zvládnout pouze za jeden den. Rači jsem se moc nerozjížděl, ale nájezdy už docela šly. Carthwealy na obě strany, občas splitwheal a pár pokusů o loop, možná i nějaký povedený... to byl samozřejmě trénink. Při závodě to bylo sice horší, ale jen o trochu, takže jsem v mužích získal i nějaké body a umístil se asi v půlce. Moje hlavní kategorie byla však Old Bastards (v jiných sportech obvykle nazývaná veteráni :-)) Tam jsem se hodně snažil a dokonce se to i jakž takž povedlo. Singly jsem úplně zazdil, ale spíš proto, že jsem měl z válce přílišný respekt a bál se do něj pořádně najet. Deset bodů neni nic moc :-))
Závod pěkně odsejpal a vypadalo to že se vše stihne podle Kosatkova spočítaného harmonogramu. Odpolední semifinále mužů bylo parádní. Kluci se jízdu od jízdy zlepšovali a bylo se na co koukat. Asi začínali přicházet tomuto hodně komplikovanému a nepříjemnému válci na chuť.
Do nočního finále jsem se nominoval z posledního postupového pátého místa. Super!! Nemůžu se zhoršit :-) Start se posunul asi o půl hodiny, čímž se odstartoval pomalý odsun konce závodu do ranních hodin. Atmosféra byla úžasná, dav burácel, muzika tepala... konečně jsem se probudil a začalo se mi dařit. Kupodivu v první rozjížďce vypadá adept na vítězství a postupující z prvního místa Ríša Hrček. Až uvidíme výsledky tuším, že to bylo hodně těsné.. Já postupuji ze čtvrtého.. zase jsem utekl hrobníkovi z lopaty. Ale uklidňuji se. Jede tu jeden Polák, takže na mistrovství ČR jsem vlastně už teď třetí. Následující jízda se mi fakt povedla. Myslím, že jsem udělal všechno co umím a postupuji z prvního.. Vypadá Mamka, který skočil nádherného Air loopa, ale pak ho to vypláchlo, takže měl bohužel smůlu...
Jedu z prvního se mnou ještě Dušan Bubník, pro mě do té doby nepřemožitelný, dokonalý, prostě vzor ródeového matadora a ještě moc šikovný Polák... Tak to je jasný, ale třetí je taky dobrý... Být hned za Dušanem.. paráda. Jízdu jsem ale nezkazil a tak si přece jen kajak vynáším ještě jednou nahoru. Když tak si dám rozlučku.. Ale ne. Naprosto to nechápu. Vypadá Dušan a já postupuji. A vlastně už jsem mistr ČR. No to je teda síla... V euforii naprosto kazím poslední jízdu a po pár cathwhealech odplouvám do tmy pod mostek. Pro Poláka snadná cesta k vítězství... stejně byl lepší, tak si to zasloužil. Já se raduji celý večer..
Nicméně závody pokračují dál. Po nás junioři, které jsem bohužel moc neviděl, protože jsem se šel raději převlíct. Přeci jen v noci je tma a teď už i zima :-).
Dál jedou holčičky, kde v hodně napínavém souboji je na krásném třetím místě Řeznice jezdící v barvách Vodák sport teamu na kajáčku JacksonKayak Star. Druhá je naše mistryně světa členka Vodák sport teamu a nově i světového Pyranha teamu Kačenka Migdauová na svojí krásné Pyraňce 4-Twenty a na prvním velmi těsně Maruška - Kosatkova paní :-).
V singlech jasně dominuje Řezník. A v mužích vyhrává junior Jirka Langer, těsně před Tomem Andrassim ze Slovenska a skvěle jezdícím bohužel v jedné jízdě se smůlou třetím Honzou Bubníkem, který se tak stal mistrem České republiky v rodeu na divoké vodě v kategorii K1 muži!!! Honzík také na AllStaru od JacksonKayaku. Mimochodem Jacksnum se dařilo. Prostě jsou to asi hodně dobré lodičky. V OB byly na bedně dva a jedna 4-Twenty, v holčičkách se taky jeden vešel na bednu a taky jedna 4-Twenty a v juniorech taky jeden... Asi na tom něco bude, když je dělá mistr světa v rodeu ;-)
Finálový závod se protáhl až do půl jedné a tak trval místo plánovaných dvou hodin víc než čtyři. Napomohla k tomu i hlídka policie, která nám to chtěla celé zatrhnout, ale po dlouhých diskusích dosáhla naštěstí pouze ztišení hudby. Trochu ke zdržení napomohla i horší komunikace mezi věží a rozhodčími, ale to se jim musí odpustit, v tom návalu práce co pořadatelé měli se vždycky něco horšího najde a to kvantum dobrého je vidět málo.
Ale zpátky k lodím. Pořád se říká. Když dělá výrobce dobré závodní lodě, rodeovky, dělá i dobré lodě na divokou vodu a pro turisty. Ale je to pravda???
To jsme si zkusili hned druhý den při kajak crosu. Tento závod spočívá v co nejrychlejším zdolání určitého úseku divoké řeky na čas. V tomto případě sjezd Trojského kanálu se dvěma povodnými a dvěma protivodnými brankami. Pyranhy H3, JacksonKayak Rocker a nakonec i mnou osedlaný Otíkův Burn v konkurenci nezklamaly a jezdili opravdu skvěle. Pokud bychom zvládali při jízdě i přemýšlet, možná by to dopadlo i lépe. Ve všech jízdách co jsem jel jsem byl u poslední vyjížděčky první a v cíly nejlíp druhý ale i horší... Honzík Bubník na Rokerovy všechny rozjížďky vyhrál s takovým náskokem, že za ním ostatní nebyly vůbec vidět. Podobně Petr Prause na H3. Nicméně v poslední finalové jízdě to takticky nezvládli a nechali se od ostatních uzavřít.. a dojeli na 3 a pátém místě. V OB si Macák půjčil na poslední jízdu mého Burna a jak sám řekl, díky němu v poslední brance předjel i Dušana na Rockerovi a tak vyhrál.
Takže v závodech se tyto lodě na divokou vodu osvědčily, ale jak se vlastně chovají?
Začnu Burnem na kterém jsem jezdil nejvíc. Je to vlastně novější bráška H3, ale změny nebyly jen kosmetické.
Při jízdě na hladké vodě je poměrně stabilní, dobře jde do náklonu, je neuvěřitelně točivý. Prakticky nejde převrátit, ale parádně se zvedá. To převracení je hodně zajímavá vlastnost a tak se k ní vrátím. Je zvláštní, že náklon jde velmi snadno, ale jen asi do nějakých 70-80°. Dál to najednou nejde. A nejde to ani když se nakloníte víc jak o 90°. Kdo by čekal pak nějakou náhlou hranu a pád do vody, tak se spletl. Od nějakých 100-120° se převracení plynule zlehčuje až se to podaří. Eskymák je pak tak snadný, že na něj snad stačí jen pomyslet a jste nahoře. Tolik na klidné vodě. Co dělal v peřejích Trojského kanálu? Točivost byla i v rychlosti parádní. Serfování na vlně dobré. Na vyšších krátkých vlnách se ale oproti rodeovkám víc nořil špičkou pod vodu. Nicméně to se dalo redukovat záklonem, nebo úhlem nájezdu. Nájezdy do vracáku byly různé podle velikosti náklonu. Při vjezdu bez náklonu, nebo s malým náklonem Burn lehce proklouzl díky plochému dnu, ale když se člověk naklonil aspoň středně, nebo pořádně, pak krásně do vracáku zacarvoval a otočil se na fleku jako rodeovka. To se mi taky fakt líbilo. Díky této vlastnosti tvrdil Macák že vyhrál ten kayakX. Projíždění válců. Když jsem ho lehce boofnul, tak přelétl po povrchu a vůbec si válce nevšimnul. Zajímavé bylo, že si ho moc nevšímal, ani když jsem to neboofnul a najel do válce jako knedlík. Je to díky užší lehce prohnuté přídi a malinko střechovitému tvaru přední paluby. Prostě válců si Burn nevšímá a v klidu je projíždí. Příjemnou vlastností byla i hravost. Hezky jsem si s Burnem zaskákal v tlamě. Tak jak nemám creekovky a objemné lodě rád, tak na Burna bych si zvyknul hodně rychle. Nevím jestli ho není pro Otíka náhodou škoda :-) .
H3 byla oproti Burnovi ještě malinko rychlejší, byla i rychlejší než Roker. Pohodlná, dobře drží směr, točivá, stabilní. Ploché dno, hranka.. podobné jako Burn. Jen Burn je laděn lehce ještě do divočejších peřejí.. odhaduji tak o půl stupně hodnější na WW. U H3 bych se spíš věnoval nové vnitřní výbavě Rapid +. Tato výbava je nachystána až na sezónu 2007, přesto ji můžete objednat již teď v předstihu. Je montována do Klasiky pro turisty a na WW - H3, do Play/river univerzálu Stretche a skvělé rodeovky 4-Twenty.
Potah sedačky je u levné výbavy nezvyklý, ale opravdu příjemný. Vypadá i odolně, zádová opěrka je ze stejného materiálu jako potah sedačky a navíc má pevnou plastovou výztuhu, která na pohled rozhodně vydrží víc než starší typy. Je dotahovatelná ze stehenní opěrky. Trochu mě při pohledu na loď zarazilo, že pouze na jedné straně, ale po vyzkoušení jsem se dost divil, jak to dobře funguje. Popruh je totiž v zádovce posuvný a tak zůstává opěrka uprostřed zad i když ji dotahujete pouze z jedné strany. Nová přezka drží pevně. Povolování chce trochu cviku, ale asi po dvou pokusech už mi to šlo snadno i jednou rukou. Boční pěnové opěrky jsou přišroubovány do sedačky. Mě docela sedly, ale kdyby přeci jen někomu neseděly, jde je demontovat, nebo i vypodložit. Přední nožní opěrka je řešena zrcadlem na dvou hliníkových pásovinách a na šroubech - klasika. Oproti výbavě Deluxe byly omezeny o dvě samolepky na dně. Přeci jen cena byla zřejmě hlavním kritériem při řešení této výbavy. A opravdu je hodně nízká na to jak je výbava pohodlná. Dokonce se ptali lidi na to, jestli by je nevyšlo levněji koupit loď která se nedělá v Rapid plus výbavě bez sezení a dokoupit zvlášť sezení Rapid plus a domontovat si ho tam. Možné to sice je, ale cenově se to nevyplatí, protože skořepiny z lepších výbav jsou prostě také dražší (mají víc samolepek, luxusnější úchyty kovová poutka, jiný způsob výroby multicolor barev atd atd...)
Poslední lodí, která stála za zmínku je Rocker od JacksonKayaku. Ten je postaven hodně do creekova a na WW. Turista na něm může, ale nevyužije jeho hlavní potenciál, který je především v divoké vodě.
Rychlost - srovnatelná s Burnem, lehce pomalejší než H3. Točivost na klidné vodě malinko horší, na WW stejná. Kulaté dno. Velmi hodná nekousavá loď. Odpustí víc než si člověk dovede představit. Velmi jednoduché plynulé tvary dávají lodi taky velmi jednoduché a plynulé jízdní vlastnosti. Dobře se naklání i eskymuje. Dobře proráží válce. Jediná nevýhoda je, že pokud jezdíte na rodeovce s plochým dnem, budete si na kulaté dno creekovky chvilku zvykat. Velmi pohodlné a pevné dofukovací sezení Vás v lodi doslova přibije. Oproti playboatům JacksonKayak, které jsou nejlehčí na světě je Roker poněkud těžší. To je díky velmi tlustému dnu, které jen tak něco neprorazí.. Tak hurá do vodopádů!!!
Všechny tyto lodě a mnohé další si budete moci vyzkoušet o víkendu 9-10.9. (přespříští víkend!!!) na Welké Wodácké Pouti na řece Svratce pod přehradou Vír 1.
Tímto Vás tam srdečně zvu!!!
Kdo dočet až sem, má u mě bonus. Já to psal tři hodiny a číst to už snad ani nedokážu. Už je totiž lehce k ránu. Omluvte proto prosím hrubky a překlepy, které v článku rozhodně jsou. Zítra (vlastně dnes přes den :-))se je pokusím opravit.
AHOJ!!!
A to jsem se ještě zapomněl pochlubit že jsem využil i další loď co jsem přivezl, teda mého Dolomitenmannového Mastera 2. A dvakrát si vyjel v rámci tréninku Trojský kanál proti proudu. Chyběl mi jediný metr... vlna pod mostem.. žehličku i tlamu jsem udolal..
A to je vše.. tádydády dá :-)))
