VODÁK sport | speciálka na lodě a běžky

aneb jak to pražská sekce místním osladila.

Každou zimu se nemohu dočkat toho, že si v teplé vodě bazénu vylepším techniku eskymování . Na to setkání v Brně jsem se těšila obzvlášť. S radostí jsem přijala nabídku pomoci organizátorům, a tak jsme naložili materiál, lodě a hlavně ceny pro výherce a vydali se do bazénu TJ Lesná v Brně připravit nedočkavým borcům závodní trať.


Kanárci se ujali papírů a stopek a šlo se na věc.

Moc jsem si přála alespoň jednou se vyráchat ve vodě, nezbylo mi než nasednout do lodě a otevřít dámskou soutěž v eskymování na čas. I přes to, že jsem vynechala rozcvičku, mě první trio eskymáků rychle probralo a hnala jsem k protější bojce. Pak zase třikrát zvednout a honem do cíle. Abych to měla odbyté, rovnou jsem se přesunula k dalšímu stanovišti, kde se točilo co nejvíce eskymáků za 30 vteřin. Vrhla jsem se do vody a už se mnou kmitaly zažité, kolikrát život zachraňující pohyby. S výsledkem jsem musela konstatovat, že i nás, mladší generaci, dohnal čas, zkrátka že už to není, co bývalo. Ale co, rychle popadnout stopky a nestranně fandit bojovníkům.

Mezi muži vynikal Petr Prause, zvaný Pepe z Pluta, a to nejen výškou, ale také rychlostí, jakou absolvoval první část soutěže. Svoji kvalitu rodeového kajakáře potvrdil průměrem jednoho eskymáka za něco kolem vteřiny a půl. Avšak Ondra, zvaný Opičák, to pražákovi nechtěl nechat zadarmo. Zvolil taktiku bez pádla. Tento způsob eskymování umožnilo Hance Šejnohové vystřihnout největší počet obratů v dámské kategorii, a to pěkných 12.
Juniorská kategorie bohužel nebyla tak obsazená, jako dospělácké kategorie. Děti se do toho pustily se stejným nadšením.

Krátká pauza pro zpracování výsledků prvního kola přilákala vyhladovělé závodníky do salónku, kde probíhala soutěž o nejchutnější utopence. Rozhodnutí bylo velice obtížné a degustátoři museli absolvovat několik zahřívacích koleček, aby se zajistila nestrannost při hodnocení analytů na 15 způsobů. U mě jasně zvítězil česnekový nálev, ostatní vzorky byly klasicky kyselé, více či měně kořeněné. Všem zachutnali nejvíce utopenci Hojňásků.

Následně byli 4 závodníci a 4 závodnice vyzváni pokračovat v prestižní soutěži o nejlepšího eskymátora. V kategorii veteránů už bylo jasno po prvním kole. Zvítězil Pavel Hruškoci před Iljou Hustým a Vláďou Tichomirovem.
V první semifinálové jízdě si to rozdali Opičák a Jirka Šťastný. Burácející dav dovedl dříve do cíle Opičáka. V druhé jízdě prozatím vedoucí Pepe s přehledem porazil Jardu Hlávka. Já, po prvním kole druhá, jsem se utkala s Verčou Holubovou. Povzbuzování lidí mi pomohlo postoupit do finálové jízdy. Ve druhé jízdě Anča Marková porazila kolegyni Hanku Šejnohovou. Ve finále mužů už Opičák na Pepeho nestačil, i přes to bylo jeho nasazení do závodu úctyhodné. V ženském finále mi nezbylo nic jiného, než se do toho pořádně pustit a nedělat ostudu, a tak jsem Anču o kousek porazila.

Doufám, že byli všichni se svými výsledky spokojeni. Kdo spokojen nebyl, snad ho to nakoplo a do příště lépe vyladí formu. Nicméně času už není mnoho, vodácká sezona buší na dveře a řeka moc dobře ví, jak si nás prověřit. Všem zúčastněným děkuji za úžasnou atmosféru a organizátorům za skvělou akci.


Ahoooj!